Vila stavebníka Beno Kabáta je typem módního rodinného bydlení vyšší střední vrstvy z doby meziválečného Československa, která nechtěla žít stále ve městě a toužila mít reprezentativní sídlo. Vila v Dobříni byla díky dceři majitele Zitě Kabátové i místem setkání známých osobností kulturního světa.


Vila od stavebníka Kabáta vznikla v letech 1926 až 1928 v malebné krajině Podřipska, nedaleko Roudnice nad Labem. Stojí na východním okraji obce Dobříň. Areál vily je umístěn odděleně od zástavby obce, až za vlakovou tratí Praha-Podmokly.

Pražský stavitel Beno Kabát žil na Malé Straně, kde měla sídlo i jeho firma. V roce 1925 koupil se svou manželkou Annou polnosti za železniční tratí, které spojili do velkého pozemku pro stavbu své vysněné vily. V ní pak majitelé žili zhruba od května do října.

Po smrti otce v roce 1943 vilu i s pozemky zdědila dcera Zita, známá herečka především meziválečné éry. Zita Kabátová o pár let později areál prodala manželům Blaženě a Josefu Zalabákovým. Pak přešlo vlastnické právo na vilu i zahradu na stát, který ho dal do správy Místnímu národnímu výboru Dobříň.

Obec vilu vlastnila až do devadesátých let dvacátého století, kdy ji hodně zdevastovanou na několikátý pokus prodala soukromé firmě. Ta ji kompletně i se zahradou zrekonstruovala. Oprava tak vilu zachovala pro další generace.

Na rozlehlé parcele téměř čtvercového tvaru stojí vila v jižní části. Zbylou plochu tvoří zahrada s řadou zákoutí a doplňujících prvků.

Vila má železobetonový skelet kombinovaný s pálenými cihlami. Střecha je plochá. Její původně dřevěná konstrukce je krytá asfaltovou lepenkou se zaštěrkováním. V přízemí vily byly navrženy převážně společné prostory – vstupní hala, společenská místnost spojená s jídelnou, hudební koutek, zimní zahrada a zázemí (kuchyně, špajz, pokoj pro služebnou a sociální zařízení).

Návštěvy měly ve vile soukromí
V patře byly pokoje pro rodinu i plnohodnotné prostory určené pro časté návštěvy. Ve zvýšeném suterénu bydlel správce s manželkou a šesti dětmi. Jeho rodina se starala o chod domácnosti, o zahradu a blízké pozemky.

K domu byl přistavěn i vytápěný skleník. Součástí areálu vily byly kromě garáže i doplňky a zahradní prvky - bazény, sochy, betonový pařez s dutinou i pro několik lidí, model mlýna aj.

Až do vypuknutí druhé světové války byla vila a její zahrada svědky mnoha společenských událostí, návštěv pražských herců. Mimo jiné prý do Dobříně přijel až z Prahy na kole Vlasta Burian, a to s celým ansámblem Divadla Vlasty Buriana. Sám celou skupinu vedl a hlasitě přitom houkal na houkačku.

již za druhé světové války přestala vila sloužit rodině Kabátových. Střídali se zde příslušníci německé armády, ke konci války po osvobození sovětskou armádou zde byl zřízen polní lazaret a vojenské velení. Po skončení války propadla polovina vily pro zadluženost majitele státu, druhou půlku prodala Zita Kabátová místnímu podnikateli Zalabákovi. V této době došlo k probourání dvou velkých oken nad vchodem do suterénu. Po smrti podnikatele Zalabáka v roce 1948 propadla celá vila státu. Vila chátrala a pozemek se měnil v zarostlou džungli. Navíc pozemek byl v majetku jiného vlastníka než vila patřící státu. Samotná vila pak prošla různými druhy využití – jako obecní úřad, knihovna, mandlovna, nouzový bytový fond, mateřská školka. Valná většina původních interiérů byla v tomto historickém veletoči ztracena, stejně jako naprosto zanikla původní zahrada. V roce 1992 prodala obec budovu i pozemek soukromému majiteli pod podmínkou citlivé rekonstrukce.

Napsal: Ing. arch. Mgr. Michaela J. Janečková, foto: soukromý archiv Miroslava Kvintuse